Dobrá zpráva je,že česká fotbalová reprezentace zatím stále ještě stačí na soupeře typu Malty nebo Arménie.Horší zprávou je skutečnost,že už stačí pouze na podobné soupeře.A úplně nejhorší zprávou je to,že tenhle stav vlastně nikomu ze zodpovědných nevadí.
V úterý se stalo to,čeho jsem se obával,Češi v Arménii vyhráli,Dánsko remizovalo s Bulharskem,což v součtu znamená,že tuzemská reprezentace zvláštní shodou okolností stále ještě může snít o účasti na světovém šampionátu.Ale jen snít!Po utrápeném /ano,i přes jasný výsledek utrápeném!/ vítězství už zase narostla Bílkovi křídla a znovu začal používat slova o atmosféře nenávisti,kterou rozpoutala jedna prohra,o skvělé taktice na Arménii /!/ a o tom,že vlastně o rezignaci nikdy nepřemýšlel.Ani slovo ke skutečnosti,že ze tří zápasů s předpokládanými soupeři v boji o postup,získal jeho tým pouhé dva body s impozantním skóre 0-3.Ani zmínka o tom,že dva z těch zápasů byly domácí a už vůbec ani jediná věta k tomu,že výhry nad Maltou a Arménií rozhodně nebyly žádná velká jízda.Třeba v Jerevanu by se asi nikdo nedivil,kdyby o poločase domácí vedli 2-0.
Kluci ale mají v repre dobrou partu,takže jim výsledky zase až tak moc v žaludku neleží.To spíš novináři,kteří pořád do něčeho šťourají,místo aby ta skvělá vítězství s týmy,které jsme ještě nedávno považovali za fotbalové trpaslíky,ocenili.Pojede se tudíž vesele dál,močálem temným,kol bílých skal,což je sice cesta,která určitě nevede do Brazílie,ale komu to vadí? Mistrovství světa se přece hraje každé čtyři roky.
2024 ©