Železný dědek opět po čase zakalil ocel a tentokrát,po všech těch -torech vyrobil pořádné kladivo.Ve dvouleté pauze mezi řadovými alby se staly dvě důležité události.Nejprve Udo poslal fanouškům vcelku zbytečnou kompilaci Celebrator a potom provedl v kapele pořádný průvan.Po dlouhých letech opustili U.D.O. sympatický kytarista Igor Gianola a kvůli vleklým zdravotním potížím i Udův věrný celoživotní souputník Stefan Kaufmann.Druhý jmenovaný se dokonce vzdal i producentské židle,byť je to podle Udových slov pouze dočasné.Aby Udo zachoval mezinárodní ráz kapely,nastoupili na místa kytaristů Andrej Smirnov a Kasperi Heikkinen,tedy jména u nichž ani není nutné uvádět zemi původu.A ať už je to jak chce,zmíněný průvan vyvětral opravdu řádně a z novinky Steelhammer vane opravdu svěží vítr.
Udo Dirkschneider je stará škola.Jistota,u které víte,že když si koupíte album,dostanete ryzí heavy metal bez zbytečných experimentů nebo /ne/příjemných překvapení.Tahle věta přestala s vydáním nové desky platit! Pochopitelně,základem je pořád ještě metal,album stále obsahuje klasické songy jako třeba titulní věc nebo poměrně klišovitou Metal Machine.Jenomže už třeba takový Timekeeper je pro U.D.O poměrně netradiční skladba a závěrečná Book of Faith už snad dokonce ani není metal! Kromě toho Udo oživí album ještě španělsky zpívanou Basta Ya-španělsky umím tak akorát Hasta la vista,baby,ale z nedávné pražské historie si pamatuji ,že Ya Basta je veselá partička profesionálních demonstrantů-nebo třeba skladbou Devils Bite,kde mi mimochodem mluví z duše.
U.D.O. po letech opustili ten zvláštní syntetický zvuk,který už byl opravdu poněkud otravný a nahrávce to náramně prospělo.Jednotlivé nástroje jsou čitelné,což se posledních deskách říct nedalo.Vyšla z toho deska,jakou,bez přehánění U.D.O. nevydali dvacet let.Jediné,čeho lze litovat je to,že na koncertní setlist se dostaly jen dvě skladby z tohoto opusu.Škoda,klidně bych zítra v Plzni skousnul naživo třeba celé album.Ale i tak se těším na to,jak bude nová sestava fungovat na pódiu.
2024 ©