Old school thrasheři jásejte! Řecká partička SUICIDAL ANGELS je přesně to, co člověk v dnešní záplavě nu-metalu, pop-metalu, moderny, progresu a kdoví, jak se všechny ty styly nazývají, potřebuje.
Partička, jejíž hlavní postavou je řvoucí kytarista Nick Melissourgos v poslední době vyměnila půlku členů, přesídlila do Německa a natočila album, které se dá bez debat označit za Opus Magnum. Asi to zní divně, ale Divide And Conquer je album, z něhož vane svěží vítr osmdesátých let. Mezi všemi těmi spasiteli metalu jsou pro mne smečky typu SUICIDAL ANGELS nejen návratem k samotným kořenům thrash metalu, ale i jistotou, že to pořád jde, ctít historii a její velikány a zároveň dělat kvalitní muziku.
Divide And Conquer není v dosavadní produkci kapely úplně tradiční nahrávka, skladby jsou rozsáhlejší a to je právě ta změna, která kapelu povyšuje o level výš. Rychlost i brutalita zůstaly, ale přidanou hodnotou je navíc ještě propracovanost. Taková Control The Twisted Mind nebo White Wizard mohou být kapitolami v univerzitních učebnicích thrash metalu. A třeba Seed of Evil nemůže nikomu nepřipomenout jistou brazilskou chásku, konkrétně její album Beneath The Remains. A aby toho pozitivního nebylo málo, je tento skvost ozdoben nádherným obalem, jehož autorem je proslulý Ed Repka, dnes už možná dvorní kreslíř kapely. Prostě, ať se člověk snaží, jak chce, chybu na Divide And Conquer nenajde. Teď půjde o to , jak kapela tenhle úspěch zúročí. Použiju-li fotbalovou terminologii, na Ligu mistrů to zatím ještě není, ale v Evropské lize se SUICIDAL ANGELS určitě neztratí.
2024 ©