Kdyby mělo jít o sportovní utkání, napsal bych SOULFLY : SEPULTURA 1-0 po prodloužení a po velmi nezáživném průběhu. Nad tím, co letos obě kapely spáchaly opravdu nejásám. Dílo Maxovy družiny je přece jen o něco lepší, ale je to jako s jednookým a slepým. Na tom, co stvořila SEPULTURA je opravdu nejzajímavější ten ukrutně dlouhý název.
SEPULTURA už dávno není tím, čím byla. Zašlou slávu se snaží čas od času okysličit vydáním nového materiálu, ale restart se nedaří a nedaří. Není divu, tohle totiž už žádná SEPULTURA není! Nejpozději odchodem Igora se ze zbytku kapely stal revival, jehož šéf se z nějakých zvrácených důvodů stále nechce odhodlat k tomu, aby vrátil věci do normálního stavu. Jinými slovy, Max je pro, fanoušci jsou pro, vydavatelství jsou pro, ale Andreas sveřepě trvá na existenci tělesa, které by si spíš zasloužilo odpojit od přístrojů.
Nechci, aby to vypadalo, že současnou SEPULTURU haním a priori a bez důvodu. Objektivně uznávám, že novinka obsahuje některé zajímavé kousky, rozjezd Trauma Of War a následující Vatican se mi dokonce dost líbí, ale SEPULTURU si prostě představuju jinak. A to je třeba ještě dodat, že kvalita jednotlivých songů dost zásadně kolísá. Před vydáním jsem slyšel, že by se snad mělo jednat o návrat ke Kořenům, k čemuž měl dopomoci i návrat ztraceného producenta Rosse Robinsona. Pokud je Mediator natočen skutečně s tímto záměrem, pak se to hrubě nepovedlo.
Abych to shrnul: kdyby si tenhle pohrobek změnil jméno, nejspíš bych vůči němu nebyl nijak ostrý, ale takhle? Ne, zkrátka NE! Co s tím? Napadá mě parafráze toho dlouhého názvu novinky: The Mediator Between Max And Andreas Must Be The Big Bag of Money!