Neuběhl ještě ani rok a Železná panna je tu zpátky. Ačkoliv kapela nejprve avizovala pouze několik koncertů, vesměs na festivalech, nakonec se druhá část Maiden England rozrostla do dvou desítek akcí a jeden termín se našel i pro Českou republiku. Poměrně překvapivě ale bylo za místo konání vybráno Brno, ba co víc, z anonce na koncert to vyznělo tak, jako že si ho vybrali sami muzikanti. No nevím, hádat se nebudu. Každopádně moravská metropole dokázala, že to byla volba správná. Jisté výhrady byly ke kapacitě Velodromu, na druhou stranu je určitě lepší vyprodaný menší prostor, pokud je zaplněn skutečnými fanoušky. Přesně tak to taky bylo.
Pokud si dobře vzpomínám, poslední čtyři zastávky IRON MAIDEN na našem území provázel déšť, zvláště ta loňská přeprška byla výživná. A jako kdyby nám to chtěl někdo vynahradit, přišel další extrém, vedro k zalknutí. Hospody v blízkém i vzdálenějším okolí Velodromu byly našlapané / já zvolil originální Výtopnu, kde nápoje ke stolu přiveze vláček-doporučuji/ a na mnohém nešťastníkovi bylo patrné, že mu kombinace vedra a tekutých dobrot nedělá dobře. Vysoká teplota patrně působila i na nadšence, který před Velodrom přišel verbovat do armády Krista Spasitele. Budil spíš všeobecné veselí, ovšem pokud je pravda, že nějaký blb považoval za nutné tohoto človíčka zmlátit, pak mi to hlava nebere.
Areál se vcelku rychle zaplnil a přišel konečně čas na muziku. Jako support doprovázejí IRON MAIDEN na části turné švédští GHOST a já to od počátku nepovažuji za dobrý nápad. GHOST hrají velmi originální hudbu a to je právě ten problém. S tradičním metalem to má pramálo společného a když si představíte, že deset tisíc lidí natěšeně čeká na legendu a jako předkrm dostane něco, co se ani vzdáleně nepodobá tomu, na co přišli, nemůže to dopadnout dobře a taky to dobře nedopadlo. Prakticky od prvního songu se místo ovací ozývá skandování Maiden! Maiden! Je to škoda, GHOST si tohle nezaslouží, ovšem dalo se to předpokládat.
Kdo čekal, že IRON MAIDEN přivezou něco nového, musel být zklamán. Pánové si žádnou velkou práci s překopáním playlistu nedali. V podstatě šlo jen o pár kosmetických úprav směrem k osmdesátým letům. A kdo neodolal a ještě před brněnským koncertem shlédl přímý přenos show z festivalu Rock am Ring, ten zjistil, že ani scéna nedoznala žádných změn. A když už je o tom řeč, ve chvíli
kdy píšu tyhle řádky, dívám se znovu na koncert z Německa a potvrzuje se mi to, co mě napadlo už během brněnské show, kapela na Velodromu „jede“ rozhodně víc než v Němcích. Ono ani není divu, srovnáte-li publikum, je to jako nebe a dudy. A houby záleží, že Němců je tam asi desetkrát víc, ne kvantita, ale kvalita rozhoduje. To, co se děje pod pódiem, nemá obdoby! Jestli jsem loňský pražský koncert považoval díky skvělé atmosféře za ten nejlepší, který u nás IM odehráli, pak brněnské dostaveníčko je ještě o kus dál. Řve se, zpívá, skáče a hrozí a ani neslábnoucí vedro nebere fanouškům síly, natožpak aby jim vadil kolísavý zvuk nebo absence tmy, následku to nutného konce před desátou hodinou večerní. Vrcholy měl brněnský koncert stejné, jako ten pražský, tady alespoň pro mne. Phantom of The Opera a především Seventh Son of A Seventh Son, což je věc nadpozemská a její koncertní prezentace je dokonalá. Mimochodem, stejně jako v Praze je tahle píseň, přesněji řečeno její druhá polovina, jediným momentem, kdy publikum trochu poleví. Vynahradí si to ovšem v nepostradatelném neosmdesátkovém kousku, jímž je Fear of The Dark. Bruce není téměř slyšet a špatným zvukem to asi nebude. Show je ve finále, Eddie s hořící hlavou se loučí s nadšenými fandy, kapela se ještě vrátí na povinné tři přídavky a pak finito la commedia.
Zdá se, že IRON MAIDEN / a jejich fans/ nastolili nový trend, podle něhož bude každé vystoupení lepší než to předchozí. Kdyby tomu tak bylo, asi by se nikdo nezlobil. Anebo je to všechno jinak a zásluhu na skvělém zážitku má brněnský genius loci. Vždyť i METALLICA při žádné své návštěvě nepřekonala brněnský koncert z roku 1993.
FOTKY : http://edwardtheiron.rajce.idnes.cz/IRON_MAIDEN%2C_Brno%2C_8.6.2014/
2024 ©