GRAND MAGUS míří mílovými kroky od špinavého rock´n´rollu k čistočistému metalu. Nevadí mi to. Co mi ale trochu vadí, je to, že se nebezpečně blízko pohybují okolo hájemství samozvaných metalových králů MANOWAR. Už jen ten název!
Nechci šířit poplašné zprávy, zatím to tak strašně s GRAND MAGUS nevypadá, i když chvílemi dá hudba opravdu vzpomenout na Maiovce / třeba hned v rozjezdovce On Hooves of Gold/, naštěstí si kapela vždycky včas uvědomí, kam patří a tak se dočkáme i tradičních riffů, které by mohly bez problémů použít i BLACK SABBATH, nebo věciček, při jejichž psaní kapele určitě asistoval Quorthon. A nad tím vším ční pochopitelně ten nejdůležitější atribut kapely, úžasný hlas JB Christofferssona. Kdyby pro nic jiného, tak tak pro zpěv tohoto pána, stojí za to GRAND MAGUS poslouchat. Ovšem nejen proto, samozřejmě. Trocha severské mytologie nikoho nezabije a když je podaná tak silnými melodiemi a mocnými refrény, pak opravdu není nač žehrat. Chápu, že někomu vadí změna směru, ale kapela se zkrátka rozhodla jít Touto cestou a je nesmyslné jí to vyčítat. Někdo možná bude ctít výhradně ducha prvních dvou třech desek, ale komu jde opravdu jen o kvalitní muziku, ne o styl, ten si na současné GRAND MAGUS stěžovat nebude.
2024 ©