K novince švédských GRAND MAGUS jsem přistupoval s obavami.Dostala se k mému uchu totiž až po přečtení několika recenzí,podle kterých to vypadalo,že kapela nějak drasticky změnila styl.Naštěstí se to ukázalo jako naprostá hloupost a já fakt nevím,kam někdo chodí na nápady,přirovnávat The Hunt třeba k HAMMERFALL.Album je možná a poznání melodičtější,ubylo trochu syrovosti,ale jinak je to GRAND MAGUS se vším všudy.Dřevní hard´n´heavy se sabbatovskými riffy a dominujícím mocným vokálem Janneho "JB" Christofferssona,jemuž v pozadí zdatně sekunduje Mats "Fox" Skinner.Oproti dřívějším nahrávkám je album ovšem přece jenom hitovější.Leccos kapela naznačí už v úvodní Starlight Slaughter ale skutečnými hitovkami jsou především severské eposy Valhalla Rising,která navíc nádherně funguje i naživo a Son of The Last Breath,již já považuji za vůbec nejlepší song alba.
Ne,od GRAND MAGUS se rozhodně nikdy nedočkáme žádného pokrokového metalu a to je vynikající zpráva.Dokud totiž budou podobné spolky existovat,budeme mít možnost poslouchat muziku,která není zatížená žádnými tlaky,z nichž by byla patrná snaha o komerční úspěch.K tomuhle přesvědčení mě vede i zkušenost z letošního Metalfestu,kde kapela rozhodně neměla nabito,ale viditelně si své vystoupení užívala.