Překvapivě pouhý rok od vydání poslední řadové desky se znovu přihlásil jeden z německých thrashmetalových gigantů.DESTRUCTION si ke svým třicátým narozeninám nadělili výtečné album s roztomilým názvem Spiritual Genocide.Tahle smečka,která neoddiskutovatelně patří k praotcům thrash metalu,má jednu obrovskou výhodu,a sice,že ji táhne už od jejího zrození mistr strun Michael Sifringer.Chlapík,jehož hra je tak charakteristická,že ji poznáte podle prvních tónů,provedl kapelu bez úhony všemi uskalími,ktera DESTRUCTION v jejich třicetileté válce potkala.A že jsou bojovníci opravdu zoceleni ,toho důkazem budiž novinkové album.
Od úvodní Cyanide je jasné,že kapela nehodlá na lety zaběhlé praxi nic měnit.Proč taky? Rychle,tvrdě a s tou největší agresivitou srovnat se zemí vše,co stojí v cestě,což pod drtivou palbou Mikiho riffů a za podpory dělostřelce Vaavera není zase až takový problém.A kdo by to snad nechápal,tomu to svým nezaměnitelným hlasem,jenž je dalším poznávacím znamením kapely, vysvětlí Mr. Schmier.
Ani od DESTRUCTION,stejně jako od dalších německých thrashových spolubojovníků, se nedají čekat žádné stylové přemety,za což jim buď vyjádřen respekt.I když podle Schmierových slov se třeba klipovka Carnivore stala na internetu terčem narážek.Přiznám se,že příliš nechápu proč.A když už byla řeč o německých souputnících kapely,není možné nezmínit v souvislosti s novinkou skladbu Legacy of The Past /všeříkající název!/,v níž zní názvy slavných songů či alb minulosti a kde hostují Gerre z TANKARD a Tom Angelripper ze SODOM.Výsostná pocta osmdesátkovému thrash metalu!To ovšem platí i o celém albu,které je pro mě dalším důkazem toho,že thrash je především německou doménou.
2024 ©