Je to rozhodně největší letošní událost ve světě rockové muziky, ne-li na poli hudby jako takové. Pětatřicet let trvalo, než se do studiové spolupráce pustli BLACK SABBATH se svým původním zpěvákem, jistým Ozzy Osbournem. Všechno o vztazích v kapele a jejich vývoji už bylo za ta léta napsáno, stejně jako jsou dostatečně známy důvody, proč desku nenabubnoval Bill Ward, takže nemá cenu se zdržovat a rovnou s plackou do přehrávače.
Je to zvláštní, člověk se dlouho dobu těší na novou desku BLACK SABBATH a pak je zklamán, když dostane...BLACK SABBATH. Kapela totiž udělala to nejjednodušší, co udělat mohla a vydala novou starou desku. Hned úvodní End of The Beginning totiž nemůže v nikom neevokovat dobu, kdy byl Ozzy nedílnou součástí kapely. Kdyby mi někdo tvrdil, že tenhle song vytáhli pánové po čtyřiceti letech ze šuplíku, snad bych tomu i věřil. Pro následující singlovku God Is Dead? platí totéž a tak bych vlastně mohl pokračovat. Zkrátka a dobře, po dobu těch třiapadesáti minut se stále nemohu zbavit dojmu, že BLACK SABBATH prostě vytvořili jakousi variaci na svá klasická díla, což je formulace, kterou se snažím vyhnout tomu, abych napsal, že prachsprostě vykrádá sama sebe.
Nerad bych, aby to nevypadalo, že se sabbatovskou novinku pokouším za každou cenu strhat, chci jen říct, že rozhodně nemám pocit, že by BLACK SABBATH vydali Třináctku proto, že měli pohromadě materiál na desku a cítili, že by se hodilo, vypustit ho do světa pod legendární značkou. Myslím spíš, že pravdou byl pravý opak, tedy pocit, že by bylo vhodné reunion stvrdit i novým materiálem, který by ovšemneměl být až tak úplně nový.
Jakkoliv to ovšem vypadá, že desku kritizuji, není tomu tak. Album je to silné. Tony Iommi na něm dokazuje, že jeho schopnosti vymyslet riff se těžko někdo na světě vyrovná, pozadu nezůstává ani Geezer Butler, jehož hutná basa byla dalším odvěkým poznávacím znamením, no a Ozzy? Ten to ve studiu vždycky nějak nakráká. Jo, abych nezapomněl, Brad Wilk je bezpochyby lepší bubeník, než Bill Ward, takže ani tady žádný malér nehrozí. Skvělou práci, jak jinak, odvedl i slovutný Rick Rubin, tudíž je možno říct, že Třináctka je fakt dobrá deska. Jenže dobrých desek je na světě jako máku. A já bych od BLACK SABBATH čekal přece jenom trochu víc.
2024 ©