Už nějaký čas si říkám, proč se žádné české kapele nepodařilo dosáhnout takového úspěchu, jako polským BEHEMOTH. Ano, jistého uznání dosáhli KRABATHOR, slova chvály sklízejí za hranicemi třeba MASTER´S HAMMER, ale nikomu se nepodařilo to, aby jeho album bylo jedním z nejočekávanějších počinů roku. A aby také bylo jedním z nejlepších alb roku!
Dokonalost, jiné slovo mě nenapadá. Zvukově, technicky i co se týče Nergalova zpěvu není Satanistovi co vytknout. Našel jsem sice pár šťouravých hlášek, podle kterých je třeba píseň Ora Pro Nobis Lucifer rádiový hit, což je pochopitelně pitomost. Naopak, právě tahle zmíněná skladba je jedním z důkazů, že BEHEMOTH našli ideální rovnováhu mezi death, black a třeba i heavy metalem. Vím, že existuje část fanoušků, kteří považují jakýkoliv melodický záchvěv za zradu žánru, ale já si zase myslím, že death metal nemusí být jenom monotónní mlácení do plechu. Taková úvodní Blow Your Trumpets Gabriel, to je famózní symfonie, v níž BEHEMOTH postupně, a velmi pomalu odkrývají krásy své hudby. Atmosféra, kterou Gabrielovi trumpety navodí je okouzlující a vydrží až do závěrečných tónů, a to i přesto, že ve střední části alba dojde k nepatrnému zvolnění /právě ta zmíněná Pro Nobis Lucifer/. Skvělým oživením jsou orientální motivy v Ben Sahar nebo recitativ v polštině / In The AbsenceOv Light/, ovšem absolutní vrchol čeká až na úplném konci. O Father O Satan O Sun je monument, završující více než důstojně tohle dílo, které se bude BEHEMOTH těžko překonávat. Mimochodem, docela by mě zajímalo, co na Satanistu říká nová globální superstar Franta Papež.
2024 ©