Tisíckrát omletá pravda říká,že člověk stále něco hledá,aby nakonec zjistil,že to nejlepší vlastně měl celou dobu nablízku.Naposledy tohle tvrzení podpořila jedna z největších legend metalu.ANTHRAX přijali zpět do své náruče ztraceného syna a výsledkem je album,které si opravdu zaslouží ten nádherný název Worship Music.
Neuvěřitelných osm let trvalo čekání na novou desku kapely,která tvořila dějiny metalové hudby.Snad ani nemá smysl popisovat problémy kolem postu zpěváka,kterými si skupina prošla,bylo by to až absurdní povídání.Nejdůležitější je,že Joey Belladona je zpátky!Nemám vůbec nic proti Johnu Bushovi,ale tvrdím,že právě Belladona je pro ANTHRAX tím nejlepším vokalistou.Proto tímto skládám hlubokou poklonu tomu,v jehož hlavě se zrodil nápad na tour The Big Four,neboť jsem přesvědčen,že právě tahle akce byla tím rozhodujícím faktorem pro Belladonův návrat.
Ačkoliv jsou ANTHRAX bezesporu vynikající muzikanti,charismatický italo-indián udělal z novinky dokonalou one man show.Jeho výkon mne přinutil k tomu,abych sjel veškeré desky na nichž se objevil a můžu upřímně prohlásit,že nic podobného nikdy nepředvedl.Ale i zbytek kapely se pochlapil,na žádné desce není ke slyšení tolik silných melodií a refrénů,které dokážou dát dav do pohybu.
Práce na albu začaly v roce 2007,kdy kapela,podle slov Charlieho Benante,prakticky neexistovala,čemuž se vzhledem k výsledku snad ani nechce věřit.Naopak uvěřitelná je Charlieho poznámka,že některé songy se předělávaly třeba i čtyřikrát.Nekonečné čekání budiž odpuštěno a zapomenuto,neboť album je dokonalé!Jediná nota nepřebývá ani nechybí a platí to od úvodních tónů intra,kde je posluchač vzýván k uctívání hudby až po závěrečnou Revolution Screams.Pravda,slyšel jsem názory /a nebylo jich málo/,že druhá polovina desky je slabší.Nesouhlasím,ale dokážu je pochopit.Na "vině" je určitě fantastická dvojkombinace,která právě desku dělí:I´m Alive,mimořádná hitovka s refrénem,který má moc roztancovat i hluchého a In The End,což je absolutní vrchol alba a možná i nejlepší song,který ANTHRAX kdy svořili /věc soukromého názoru,pochopitelně/.Melancholická píseň věnovaná Dimebagu Darrelovi a R.J.Diovi se valí jako rozvodněná řeka,která pomalu ale jistě smete všechno,co jí stojí v cestě.A to je ještě třeba říct,že famózní úvod jí připraví Hymn 1,která nám dokáže,jak majestátním nástrojem je violoncello.Z těchto důvodů rozumím názorům o dvou polovinách.Ale ani zbytek alba není tvořen žádnou vatou,naopak,pořád je co nabídnout:zabijáckou rozjezdovku Earth On Hell,divokou The Giant,kde Belladona překřikuje sám sebe nebo další pomalou nádheru Crawl.A zapomenout nelze ani na poctu britským metalovým ikonám JUDAS PRIEST,jíž na scénu uvede Hymn 2,tentokrát v pochodovém rytmu bicích.Suma sumárum ani vteřina nudy.
ANTHRAX i jejich fans si prošli martyriem,ale kdyby na konci každého čekání měla být podobná odměna,rád ho podstoupím znovu.Worship Music je hudební skvost,album,které se snad nemůže nelíbit a pro mne už dnes jasná deska roku.
Worship Music! Worship METAL!! WORSHIP ANTHRAX!!!
2024 ©