Jsem nadšeným obdivovatelem díla Járy Cimrmana a velmi si vážím Zdeňka Svěráka, jehož považuji za jednoho z nejmoudřejších mužů této země. Bohužel, v poslední době se pan Svěrák chová poněkud zvláštně.
Kdybych byl autorem textu, který víceméně zlidověl, asi by mi taky vadilo, že si ho bez dovolení někdo vypůjčí do reklamy nebo, nedejbože, do stupidní hymny obskurního politického spolku, který ještě ke všemu vede Jana Bobošíková. Problém z mého pohledu nastává jaksi v tom, zda se opravdu jedná o prokazatelné duševní vlastnictví. Slogan, použitý před časem jistým obchodním řetězcem zněl Upeč třeba...zeď! a už tehdy jsem měl za diskutabilní, zda se k této zkomolenině může Zdeněk Svěrák hlásit jako autor. Ovšem v právě probíhající kauze Metelescu blescu je to mnohem složitější. Svěrák totiž bude muset dokázat, že je skutečně autorem onoho sloganu. A to půjde dost těžko, už proto, že ve svých scénářích použil stovky vět, jejichž autorem prokazatelně není. Nebo se začne hlásit třeba i k větám typu Dobrý den, jak se máte?
Nejsem právník, dívám se na tyhle záležitosti pohledem laika, používajícího selský rozum. A ten nějak nechce pochopit, že by se kdokoliv mohl hlásit k sousloví, použitému ve scénáři, knize apod. To bychom se totiž za chvíli mohli dočkat toho, že pan Svěrák bude chtít tantiémy i za použití výrazu Severní vítr a to byl možná konec zpráv o počasí.
Jak je řečeno shora, pana Svěráka si vážím. Pokud by ale měl vyhrát případný soud o Metelescu blescu, bude nejspíš muset vydat seznam všech vět, k jejichž autorství se hlásí. Předejde se tak dalším případným problémům.
2024 ©