21.kolo pokračovalo pro Slavii utkáním v Olomouci.Dosud neporažení sešívaní měli před sebou skutečnou zkoušku ohněm,která měla dát odpověď na to,zda jejich dobré jarní výkony jsou jen dílem náhody nebo zda vzestup bude trvalý.A hned zkraje je třeba uvést,že jednoznačnou odpověď zápas nedal.
Vítězná sestava se nemění a trenér Petrouš se tohoto hesla držel.Taková jízda jako proti Teplicím se ovšem očekávat nedala,současná Sigma je přece jenom poněkud jinde.Utkání také nemělo nijak nečekaný průběh.Domácí měli značnou,místy až drtivou územní převahu,ale gól z ní vytěžit nedokázali.Četl jsem sice v tisku ze strany olomouckých něco o záplavě vyložených šancí,ale sám jsem viděl dvě.Stejně tak jako na straně Slavie a z tohoto pohledu bych řekl,že remíza je nakonec zasloužená.U domácích zkraje zápasu přestřelil Šultes a po hodině hry minul branku Janotka,hostující šance se vešly do dvou minut v úvodu druhé půle a především ta Kiselova,kterou měl na svědomí nesmyslným vyběhnutím domácí brankář Drobisz,volala po gólu velmi hlasitě!Bohužel,nestalo se.I tak je třeba ovšem Slavii pochválit.Trenér Petrouš dokázal tým opravdu srovnat,troufám si dokonce tvrdit,že podzimní obrana by podobný soupeřův tlak určitě neustála a jel by domů tak s třígólovým přídělem.
Slavia zůstáva na jaře neporažena a je to třeba ocenit.Není sice co slavit a nad čím jásat,ale důvod k radosti to je.Hra má smysl,triviální chyby jednotlivců zmizely a bojovnost by mohla dnešní Slavia vyučovat.Je škoda,že další domácí zápas s Hradcem se bude hrát opět v nesmyslném pondělním termínu,protože by se dalo čekat,že by na červenobílé mohla přijít i více než deseticisícová návštěva.
2025 ©