Už pátý rok má fotbalová liga pro slávistického fanouška stejný průběh : Nadšení-očekávání-rozčarování-zklamání-rezignace. Mění se jen intervaly mezi jednotlivými fázemi, jinak nic. Až letos. Hned zkraje soutěže přišla nová fáze: ponížení. Historický debakl z Teplicemi je ale jenom logickým vyústěním situace, ze které tak nějak není cesta ven.
Většina slávistů propadla po jarní sérii čtyř výher jakési podivné euforii a byla přesvědčena, že se klub konečně rozjel. Nikdo moc nepřemýšlel nad tím, jaké soupeře Slavia porazila. Dva odevzdané sestupující týmy, Jablonec, který v té době předváděl velmi mizerné výkony a Plzeň, kterou svazovala nervozita v boji o titul a kde se deset slávistů probránilo k nečekanému zisku. Dojmu, že "teď už to půjde" podlehlo i vedení klubu, Petrouš zůsal ve funkci hlavního trenéra a na cestu novým ligovým ročníkem dostal dárek v podobě zvláštního "posilení" kádru. Hostování skončilo Vošahlíkovi, domů do Zlína se vrátil Hubáček a sám Petrouš vyhodil Skácela, jako náhrada přišel téměř čtyřicetiletý gólman Černý a pak už jen hradecký Štěpán! Přes jednoznačné výrazné oslabení kádru se ve Slavii vyhlásil útok na čelo tabulky, což po pěti kolech vypadá jako ten nejtrapnější vtip roku.
Slavia letos sklízí hořké plody práce svých šéfů. Nikdo nemohl myslet vážně, že po odchodu dvou stabilních hráčů základní sestavy, za něž nedorazila odpovídající náhrada, budou sešívaní útočit na pohárová umístění a už vůbec není možné hrát ligu s jedním stoperem! Ani amatérské kluby si nic podobného nedovolí! Ve Slavii se ovšem už pár let dělá všechno velmi netradičně. Dokladem toho budiž i reakce klubu po trapasu s Teplicemi: pohovory, pokuty, žádné změny. Prohlášení, pod nímž je podepsaný generální ředitel Šeterle vypadá jako když si slávistická vrchnost hodlá dělat z fanoušků blázny i nadále.
Může se ale Slavia z této situace dostat? Odpověď zní NE! Víra, že z hráčů, kteří do Slavie za nejrůznějších okolnosí přicházejí, je možné udělat úspěšný tým, se rovná víře v zázrak a řeči o tom, jak současná sešívaná mládež jednou slavně vyhraje titul, jsou naivnější, než pohádka o Karkulce, která sežrala vlka. Na skutečné posily nejsou peníze a hledat levnější třeba v Africe, na to ve Slavii nejsou lidi. Z Edenu je vidět maximálně na Slovensko. Pomoci by Slavii mohl příchod nového, solventního majitele, ten je ovšem v nedohlednu. O nejstarší klub v republice nikdo nestojí, vyhlídky jsou více než nenadějné.
Nemyslím si, že bude Slavia hrát o záchranu a už vůbec nevěřím, že výsledek zápasu s Teplicemi je nějakým reálným obrazem obou týmů. Šlo o souhru okolností, která vyústila ve stav, kdy se teplickým dařilo úplně vše a červenobílím vůbec nic. Zároveň ale odmítám přijmout názor, že současný kádr má na horní patra tabulky. Nemá a bez pořádné investice ani mít nebude! A šéfové Slavie by si tuhle skutečnost měli uvědomit taky, aby se příště, při vyhlašování cílů, vyhnuli dalším trapasům. To už je opravdu lepší vyhlásit pátou sabilizační sezónu.