Po megablamáži v pohárovém utkání s Převýšovem zajížděli sešívaní na hřiště rozjetého Jablonce s úkolem bodovat,čímž bylo podmíněn setrvání realizačního týmu.Okolo nedělní devatenácté hodiny vypadala tahle podmínka už jen jako špatný vtip.A úplně stejně působí další kroky červenobílé vrchnosti,která se rozhodla řešit situaci tak nějak po slávisticku,čili nijak.Oba dva dny,které od další ostudy uběhly ,údajně vedení jednalo o budoucnosti trenéra Petrouše,výsledek z jednání je ovšem veškerý žádný.Není to dobře,už proto,že Petrouš dal místo přípravy s mužstvem přednost sledování zápasu Bohemians 1905-Slovácko,čímž ukázal,že mu na výsledku a tím i jeho budoucnosti zase až tak moc nezáleží.
K tomu co se odehrávalo na hřišti se dá říct snad jen tolik,že výsledek je pro Slavii ještě velmi lichotivý.Jediným,kdo ve slávistické sestavě snesl ligové měřítko byl brankář Čontofalský a pouze jeho zásluhou není konečné skóre ještě hrozivější.Ostatní slávisté patrně chtěli dokázat,že výkon v Převýšově nebyl náhodný.Děravá obrana,nulová tvůrčí schopnost a bezzubý útok,to je Slavie dnešních dnů.
Aleš Řebíček začíná poznávat,že vlastnit fotbalový klub neznamená jen být vidět na veřejnosti a pokud nepodnikne urychleně kroky k nápravě,může se stát,že brzy nebude o žádnou pozornost stát.